Toto kolo bylo rozesíláno 1.11.2002 celkem 76 laboratořím, hodnoceno bylo 75 pracovišť. První část EHK č.320 tvořily 2 vzorky fixované stolice, jeden s vajíčky tasemnic (Taenia sp.) a druhý negativní. Druhá část testu byla věnována diagnostice kryptosporidií a laboratoře na preparátech, které si samy barvily, určovaly přítomnost těchto parazitů.
Stolice: V této části testu uspělo bezchybně a získalo plné 4 body 73 (97,3%) laboratoří. Dvě laboratoře uvedly navíc chybně pozitivní nálezy škrkavek a měchovců, a tímto kolem tedy neprošly, protože limit dosáhl 3,3 bodu.
Roztěry: K maximálního zisku 6 bodů se dopracovalo pouze 46 (61,3%) laboratoří. Vůbec žádný bod nezískalo pět pracovišť, pět laboratoří získalo pouze dva body a devatenáct dosáhlo čtyř bodů. Limit byl 1,3 bodu, takže všichni ti, kteří měli méně než 2 body (5 pracovišť), v této části neuspěli. Avšak ani ti, kteří získali pouze 2 body (5 laboratoří), by neměli být se svou prací spokojeni. Nejvíce se chybovalo ve vzorku A (23 laboratoří), který obsahoval větší množství kvasinek.
Závěr: Diagnostika kryptosporidií rozhodně nepatří k silným stránkám práce laboratoří. Toto vyšetření není zatím lékaři požadováno příliš často, patří však do základního spektra parazitologických vyšetřovacích metod a laboratoře na něj musí být připraveny. Způsob barvení není obtížný a při jeho správném provedení by diferenciální mikroskopická diagnostika neměla působit žádné těžkosti. Problém však vidím v tom, že barvící metody obecně jsou v parazitologických laboratořích zanedbávány a používány mnohem méně častěji, než jak by bylo zapotřebí a jak je stanoveno v charakteristice kódů Sazebníku VZP. Nutnost samostatně obarvit vzorky EHK pak mnoho laboratoří zaskočilo nepřipravené, a obávám se, že mnohé z nich výsledek pouze odhadovaly a o barvení se ani nepokoušely.
Říjnové kolo toxoplasmového EHK bylo zaměřeno na diagnostiku toxoplasmózy u těhotných žen. Okružní vzorky byly rozeslány 95 laboratořím, vrátily se 93 dotazníky. Vzorky nebyly ani tentokrát obtížné a zúčastněným laboratořím zpravidla nepůsobily problémy, závažnějších chyb bylo ve vyplněných dotaznících poměrně málo.
Okružní vzorky určené ke stanovení protilátek proti Toxoplasma gondii jsou rozesílány v sadách po pěti vzorcích dvakrát ročně. Každá sada je zaměřena na určitý problém - například na diagnostiku toxoplasmózy u těhotných žen, u žen plánujících otěhotnění, u pacientů s podezřením na akutní toxoplasmózu či na diagnostiku oční formy toxoplasmózy. K okružním vzorkům obdrží laboratoře i příslušné základní údaje o věku, pohlaví a klinických obtížích pacientů.
Při hodnocení, vedle správných kvalitativních i semikvantitativních výsledků jednotlivých sérologických testů, je kladen důraz především na správnou interpretaci získaných dat. Očekává se, že laboratoř dokáže rozlišit, zdali je pacient toxoplasmózou infikován, a pokud ano, zda infekce je či není v akutní fázi, zda uváděné klinické příznaky pravděpodobně souvisí či nesouvisí s toxoplasmózou a pokud vyšetřuje těhotné ženy, že dokáže odpovědně posoudit, zda v tom kterém případě hrozí riziko infekce plodu a pokud ano, zda je malé či velké. Za výsledky od každého vzorku získá účastník EHK 0-3 body (maximální skóre je tedy 15 bodů), ve výjimečném případě mohou být za nebezpečnou chybu až 3 body strženy. Chyby vyznačí NRL do dotazníku, který se vrací současně s několikastránkovým rozkladem o hodnocení příslušného kola EHK účastníkovi. Hranice úspěšnosti se vypočítá tak, že od průměrného bodového ohodnocení všech zúčastněných laboratoří se odečtou 2 směrodatné odchylky. Laboratoře, jejichž bodové skóre se ocitne pod touto hranicí, v daném kole neuspěly. Systém je nastaven velmi mírně - "pod čarou" nemůže skončit více než 5-7 % zúčastněných.
V letošním roce v EHK sérologie toxoplasmózy neuspěly čtyři laboratoře, které v součtu bodů z obou kol dosáhly méně než 21 bod, a další tři pracoviště, která se zúčastnila jen jediného kola.
K letošnímu EHK se přihlásilo celkem 25 laboratoří, které obdržely po 5 vzorcích. Čtyři vzorky (kombinace tenkého roztěru a tlusté kapky zhotovených z periferní krve) měly prověřit diagnostiku malárie a v případě vzorku č.2, který obsahoval africké trypanosomy, schopnost laboratoří pracovat s anamnestickými údaji a na základě jejich posouzení určit co nejpřesněji původce nákazy. Pátý vzorek (připravený ze sternálního punktátu) byl zaměřen na diagnostiku viscerální leishmaniózy.
Výsledky zaslalo zpět 22 laboratoří, z nichž uspělo 15 (68,2%), z toho 3 s maximálním počtem 10 bodů. Sedm pracovišť v tomto EHK neuspělo. Vzhledem k nízkému počtu zúčastněných laboratoří a velkému rozptylu v dosažených bodech nebyl při hodnocení použit standardní způsob stanovení úspěšnosti, který se používá v ostatních EHK (viz Zápis ze schůze poradního sboru parazitologie, Zprávy ČPS, 10(2), 2002). EHK prošly všechny laboratoře, které získaly minimálně 4 body. Komentář, zaslaný laboratořím spolu s hodnocením, vysvětloval možné důsledky chyb pro péči o pacienta.
Vzorek č.1 (Plasmodium falciparum) správně určily všechny zúčastněné laboratoře: 18 z nich získalo plné 2 body, 4 uvedly navíc chybně nález Pl.ovale, a tím se připravily o jeden bod. Vzorek č.2 (Trypanosoma brucei rhodesiense) určilo správně pouze 8 laboratoří. Vzorek č.3 (Plasmodium vivax) určily správně všechny laboratoře až na jednu. U vzorku č.4 (Pl.vivax, nízká parazitémie) naopak nechybovalo pouze 9 pracovišť, stejný počet laboratoří určil chybně Pl.ovale, jednou byl uveden záchyt Pl.malariae, další laboratoř druh neurčila, dvě laboratoře vydaly negativní výsledek. Sternální punktát (vzorek č.5) byl negativní, jak správně uvedlo 18 laboratoří. Čtyři pracoviště ale ohlásily falešně pozitivní nález leishmanií.
Závěr: EHK prokázalo, že při dostatečně vysoké parazitémii naprostá většina zúčastněných laboratoří správně diagnostikuje původce malárie, a to jak Pl.falciparum, tak Pl.vivax. S poklesem parazitémie se však diagnostická suverenita ztrácí, dochází k tápání, pokud se určení druhu týče, nebo dokonce plasmodia nejsou vůbec rozpoznána, což svědčí o nejistotě při odečítání tlusté kapky. Poprvé bylo do EHK zařazeno určení původců spavé nemoci jako reakce na případy importované v první polovině letošního roku z východoafrických národních parků do Evropy. Výsledek vyšetření sternálního punktátu, s nímž se laboratoře v rámci EHK setkaly rovněž poprvé, byl velmi uspokojivý a dokazuje, že většina laboratoří je schopna punktát správně odečíst. Čtyři laboratoře, které ohlásily falešně pozitivní nález, neobstály ani při vyšetřování dalších vzorků a v závěru EHK neprošly. Je na nich, aby mikroskopické diagnostice věnovaly zvýšené úsilí.
