Světový parazitologický kongres ICOPA XI se konal 6. – 11. srpna 2006 ve Skotském výstavním a konferenčním centru (SECC) v Glasgow. Organizátory byly Světová parazitologická federace (WFP) a Britská parazitologická společnost (BSP). Číselné údaje jednoznačně dokládají, že se jednalo o kongres obřích rozměrů – přihlášeno bylo 1800 příspěvků a prezentováno bylo 300 zvaných přednášek – a jistě se bylo na co dívat. Uvést lze např. plenární přednášky o interakcích schistosom s hostiteli a vývoji vakcín proti schistosomám (profesorka Monique Capron), molekulárních regulacích antigenní variability u trypanosom (profesor George Cross) či vývoji vakcín proti ektoparazitům (profesorka Patricia Nuttall). Kongres byl podporován 28 hlavními sponzory zvučných jmen (např. GlaxoSmithKline, Pfizer, Elsevier, Bill and Melinda Gates Foundation).
Přestože v programu dominovaly přednášky britských parazitologů, ani česká delegace nezůstala stranou. Podle vytištěného programu bylo prezentováno 9 přednášek (z toho 3 zvané přednášky) a 12 posterů. Nejvíce českých účastníků přijelo z Katedry parazitologie PřF UK v Praze, ale zastoupeny byly i další významné parazitologické školy a laboratoře (Parazitologický ústav AVČR a Katedra parazitologie BF JU v Českých Budějovicích, Oddělení parazitologie PřF MU v Brně, Oddělení tropické medicíny 1. LF UK v Praze, Ústav parazitologie VFU v Brně, atd.). Kromě řádného programu (obvykle ve 14 paralelních sekcích) proběhlo i 12 workshopů.
Dojmy z celé akce jsou spíše smíšené. Především registrační poplatky nebyly nízké – 300 liber pro „starší“ parazitology, 200 liber pro studenty. Trochu moc peněz při pomyšlení, že rok před konáním kongresu nás organizátoři ujišťovali, že budou podporovat maximální účast studentů!
Je jisté, že bylo nabídnuto obrovské spektrum přednášek a dalších odborných aktivit a každý si mohl vybrat to nejzajímavější. Nezdá se však, že by organizátoři příliš přemýšleli o tématických kolizích, neboť ve stejný čas probíhaly např. sekce o „systematice ptačích schistosom“, „lidských schistosomách“ a „systematice a taxonomii (motolic a tasemnic)“; podobných příkladů by se dalo uvést více. Smutné také bylo, že pro některá atraktivní a nosná témata byly vybrány poměrně malé přednáškové sály, jejichž kapacita rozhodně nepostačovala uspokojit zájemce.
Organizace podobných kongresů již vyžaduje najmutí specializované firmy, která se stará o chod věcí v kongresové budově, včetně občerstvení, informační služby, bezpečnosti, atd. V případě kongresu ICOPA stála dokonce provozní pravidla takové firmy nad zájmy odbornými. Příkladů by se našlo více, nicméně asi nejpalčivějším byla návštěvnost přednášek. Nedocenění zájmu o některé přednášky vedlo k tomu, že na chodbách postávali účastníci kongresu, kteří se nemohli dostat do přednáškového sálu. Proč? Bezpečnostní agentura nedovolila vstup více osobám než činil počet židlí v přednáškovém sále (údajně snad kvůli požárním předpisům). Studentovi, který podnikl let např. z Brazílie, zaplatil tučný kongresový poplatek i hotel, a následně nebyl vpuštěn na vytouženou přednášku, by se jistě chtělo zaplakat. Ani posterová sekce na tom nebyla lépe, když na konci jednoho z přednáškových dní došlo k uzavření posterové haly ještě před koncem přednáškového programu v sekcích, a to i přesto, že program měl právě diskusemi u posterů ještě hodinu pokračovat; smůlu měl ten, kdo si neprohlédl postery během dne.
Kongres měl však určitě i své klady: nezanedbatelné je navazování kontaktů a diskuse s odborníky, které zná člověk pouze z publikací, domlouvání studijních stáží či další vědecké spolupráce, a to vše umocněno nejen pracovní atmosférou na kongresu, ale i mezinárodně laděnou relaxací v nočních restauracích města Glasgow. Při vzpomínání na příjemné i nepříjemné chvíle kongresu (kongres končil v době zostřených opatření proti teroristům na britských letištích) se však stále intenzivněji vynořuje otázka, jak dál s těmito megakongresy. Povede profesionalizace služeb kolem zabezpečení kongresů k tomu, že vlastní odborný program i příjemná atmosféra tvůrčího vědeckého jednání budou podřízeny pravidlům zajišťujících agentur? Uvidíme. Nechme se překvapit na kongresu ICOPA XII v Austrálii.
Petr Horák, Kateřina Dolečková
