Zprávy 3-4/14

Ročník 14, číslo 3/4, prosinec 2006 - leden 2007

Workshop o oportunních protistech
IWOP/ISOP
Lisabon, 20. - 25. 6. 2006

Tradiční setkání mezinárodní, ale primárně americké protistologické společnosti spojenés workshopem o oportunních protistech se tentokrát konalo v Portugalsku. Zúčastnilo se ho téměř 100 protistologů především z USA, dále z Kanady, Mexika, Brazílie, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Dánska, Španělska a Portugalska. Česká výprava měla 6 účastníků a patřila k největším evropským. Kolegové z USA si pochvalovali lokalizaci workshopu v Evropě, my jsme naopak ocenili, že nemusíme cestovat přes oceán.

Program byl netradičně členěn podle témat, nikoliv podle organismů. Společná symposia byla věnována antigenní diversitě, zvané přednášky genomu protistů (P. Keeling) a diversitě protistů v Antarktidě (R. J. Gastová).

Ostatní přednášky (115) byly v paralelních sekcích, což nebylo ideální, ale z časového hlediska nutné. Sekce: Parazitičtí protisté v mořské vodě, Interakce parazitů a hostitelů, Biochemie/fyziologie, "Nejnovější poznatky", Molekulární přístup k ekologii protistů a ekologii obecně, Epidemiologie, Vnitrobuněčný pohyb a vztah k hostiteli u vnitrobuněčných parazitů, Biodiverzita, Přenos, Buněčná biologie. Ve stejných sekcích probíhaly i diskuse u posterů (65), byla jim věnována náležitá pozornost a dostatek času.

Zajímavé je rozdělení příspěvků podle jednotlivých organismů. Zdaleka nejvíce příspěvků bylo věnováno oportunním parazitům, zejména pneumocystóze a jejím původcům (75). Na druhém místě jsou mikrosporidie (23), dále kryptosporidie (20), toxoplasma (14) a amfizoické améby (10. Z ostatních parazitických skupin byla pozornost věnována zejména kinetopastidům (9), giardiím (6), trichomonádám (2), díky spojení workshopu s výročním setkáním protistologické společnosti zazněly příspěvky volně žijícím skupinám, zejména nálevníkům (12) a obrněnkám. Zbytek připadá na Protista obecně a na ostatní menší skupiny. Poučné je i rozdělení příspěvků dle oborů a metodik; částečně napoví již rozdělení do sekcí, pokusili jsme se spočítat i podrobnější statistiku. Nejvíce příspěvků bylo věnováno molekulární biologii a genetice v nejširším slova smyslu (45), mezi nimi však převažovaly práce zabývající se zejména genotypizací, použitelné v epidemiologii. Na druhém místě se podle počtu umístily příspěvky věnované buněčné biologii (32), zahrnující i zcela ojedinělé studie ultrastrukturální. Příspěvků zaměřených na biochemii bylo 22, stejně jako příspěvků epidemiologických. Diagnostikou se zabývalo 15 sdělení; převážně se týkaly pneumocyst. Zatímco na minulém IWOP byla imunologii věnována zvláštní sekce, letos jí bylo věnováno 14 příspěvků rozhozených mezi nejrůznější sekce. Mezi sděleními zabývajícími se detekci parazitických a zdravotně významných protistů ve vodách (13) silně převažovaly práce využívající k detekci filtrační schopnosti mlžů. Terapií se zabývalo 11 příspěvků, ekologií 5 a infektivitou a patologií 4. Na okraji pozornosti co do počtu příspěvků zůstaly letos práce taxonomické a fylogenetické (2) a metodologické, zabývající se kultivací (2). Mezi taxonomickými pracemi však vynikal rozsáhlý přehled vyšší taxonomie protist (D.H.Lynn), pojatý historicky, ale zároveň vycházející z nejnovějších poznatků molekulárních a fylogenetických. Velmi zaujala už zmíněná přednáška vice-presidentky ISOP (R. J. Gastová) o antarktických prvocích: při výzkumu biodiverzity v Anarktidě sice ještě používají i mikroskopy a kultivační zařízení; většinu výsledků však získali molekulární kvantitativní analýzou DNA získané ze sedimentů jednotlivých vzorků vody a ledu. Trend v metodikách spěje k automatizaci umožňující zpracování obrovského množství dat.

V taxonomii se uplatňuje čím dál více tzv. DNA čárový kód. Využívá sekvence standardních krátkých oblastí vybraných genů jako markery druhů. Umožňuje identifikaci druhů, objevy dosud skrytých nových druhů a je efektivním nástrojem v rukou taxonoma.

Negativním rysem tohoto pokroku je další vzdalování některých výzkumníků „parazitologické realitě“. Pocítili jsme to například při diskusích u některých posterů, kdy nález příslušného úseku DNA (mikrosporidií, ale i jiných parazitů) v materiálu byl považován za jednoznačný průkaz infekce a autoři jen neochotně připouštěli, že by taky mohlo jít o pouhou pasáž parazita.

Akce byla profesionálně zorganizovaná: lokální organizační výbor vše svěřil do rukou agentuře. Projevilo se to ovšem na ceně účastnického poplatku i na ceně oficiálních společenských akcí. Kromě nich však probíhaly velmi neformální večeře zájemců o jednotlivé organismy (pneumocysty, mikrosporidie, kryptosporidie atd.), kdy se prostě zjistil počet zájemců a v blízké restauraci se rezervoval příslušný počet míst. Pro utužení kontaktů byly tyto narychlo zorganizované večírky velmi užitečné.

Jak už u podobných akcí bývá, chybělo více času. Samozřejmostí bylo přebíhání z jedné sekce do druhé (naštěstí byly přednáškové sály vedle sebe) a i když na diskuse u posterů bylo vyhrazeno relativně hodně času, nedalo se stihnout vše. Vybrané příspěvky vyjdou v Journal of Eukaryotic Microbiology.

Oleg Ditrich a Martin Kváč