V bohatém kalendáři vědeckých setkání na rok 2006 mně málem unikl v pořadí již dvanáctý mezinárodní akarologický kongres, který se tentokrát konal v nizozemském Amsterodamu. A proč mně a dalším kolegům, kteří s zabývají problematikou klíšťat a jimi přenášených nákaz, málem unikl? Tak na to se pokusím odpovědět v následující krátké zprávě z cesty. Letošní akarologický kongres se konal v návaznosti na ICOPA XI v Glasgow a stal se tak vlastně satelitním zejména pro celou řadu mimoevropských odborníků. Ne nadarmo byl vybrán jako místo vhodné pro v pořadí dvanáctý kongres právě Amsterodam. Výzkum roztočů a nejrůznějších aspektů s nimi spojených zde má dlouhou tradici a skvělou současnost. Hostitelem a prezidentem kongresu zároveň byl Prof. Maurice W. Sabelis. Zahájení kongresu v pondělí 21. srpna bylo velmi skromné a neokázalé, bez jakýchkoliv oficialit, úvodní agenda kongresu a společnosti (výzva k návrhům provolbu nových členů International Executive Committee a místa konání příštího ICA-2010), ´keynote´ přednáška Hanse Klomptena (Ohio State Univ., Columbus), vůdčího představitele evoluce/fylogeneze roztočů a klíšťat. V pondělí navečer přijetí účastníků ICA-2006 na radnici v Amsterdamu (Amstel), dojeli jsme tam vyhlídkovou lodí na závěr krásné projížďky vodními cestami města.
ICA-2006: cca 380 účastníků (z ČR přítomna silná skupina odborníků přes půdní roztoče a roztoče a roztoče rostlin), jednání celkem v 18 symposiích, 9 workshopech, 18 sekcích a v 5 posterových sekcích. Tématické celky z programu ICA-2006: Populační dynamika; Půdní rotoči; Fylogenetika; Biologický boj; Fyziologie,; Fyziologie, biochemie a molekulární biologie klíšťat; Chemická ekologie; Biogeografie; Roztoči rajčat; Roztoči v prachu; Forenzní akarologie; Přenosy nákaz; Rezistence na pesticidy; Nemoci roztočů; Invazivní Acari,; Rozpoznávací systémy; Symbionti; Ekologie; Rotroči obratlovců; Roztoči bezobratlých; Veterinární akarologie I a II; Zemědělská akarologie I a II; Taxonomie; Molekulární taxonomie; Taxonomie a faunistika. Naprostá převaha prezentovaných sdělení se zabývala roztoči a jen poměrně málo přednášek a posterů bylo věnováno specificky klíšťatům a jimi přenášeným nákazám. Může za to jistě současná profilace klíštěcího výzkumu, která m.j. vedla k ustavení specializovaných konferencí s názvem ´Ticks and Tick-borne Pathogens´ konaných od roku 1996 každé 3 roky. To je důvod určitého ústupu „klíšťěcí“ tématiky z programu tradičního akarlogického kongresu, na kterém jsme se shodli s ostatními kolegy. Pamětníci to mohou snadno potvrdit porovnáním kongresových programů konaných kdysi v Praze či Českých Budějovicích s těmi posledními. Jednotlivá paralelní symposia, sekce a workshopy probíhaly v kostele Martina Luthera a v posluchárnách amsterdamské univerzity celkem na 2 místech. Přednášet v krásném kostele hned pod kazatelnou to byl jistě pro řadu účastníků sám o sobě nezapomenutelný zážitek.
Ve čtvrtek 24. srpna byl však hotový svátek pro všechny zajimající se právě o klíšťata a s nimi spojená témata. To se konala v kostele martina Luthera celodenní konference – ´Symposium on Physiology, Biochemistry and Molecular Biology of Ticks´, kterou uspořádali páni profesoři Luis Coons and Daniel Sonenshine. S velkou zvědavostí jsme všichni zúčastnění upínali pozornost na přednášku Dr. Catherine A. Hill (Pardue University, vedoucí genomového projektu Ixodes scapularis): ´Geonome organization of prostriate and metastriate ticks´. Informovala o postupu praci na sekvenování genomu I. scapularis, práce se dostává do závěrečně fáze a tak se lze v brzké době nadít zveřejnění kompletní sekvence klíštěcího geonomu. Mimochodem genomy klíšťat rozličných druhů mají jedno společné, jsou totiž neobvykle veliké od 2,3 do 7,1 Gbp, a to samo o sobě komplikuje/prodražuje práci genomového konsorcia. Tradičně mimořádným zážitkem je přednáška paní profesorky Patricie Nuttall, posílená o další dvě navazující sdělení Guido Paesena a Milese Nunna ze stejné laboratoře v Oxfordu. Dozvěděli jsme se o postupu prací na dvou významných klíštěcích proteinech, jedním z nich je protein vázající histamin (Guido Paesen), jeho rekombinantní forma je právě v klinických testech pro astmatiky, a tím druhým je inhibitor komplementu (Miles Nunn), který je rovněž v centru komerčních zájmů firmy Evolutec Ltd. Výsledky této vůdčí skupiny v Oxfordu nechť slouží jako povzbuzení nám všem k odvaze pustit se do biotechnologických aplikací molekul zajímavých/užitečných funkčních vlastností. Odborný program kongresu skončil jednáním v sekcích v pátek 25. srpna, večer byla slavnostní večeře na lodi spojená s projížďkou přístavem k volnému moři. Kongres byl oficiálně zakončen v sobotu 26. srpna plenárním zasedáním. O místě konání příštího v pořadí 13. kongresu v roce 2010 ještě nebylo rozhodnuto mezi dvěma kandidáty/zájemci Brazílií a Japonskem. Tak se nechme překvapit.
Libor Grubhoffer
Biologická fakulta JU, Biologické centrum AV ČR, Parazitologický ústav
