Letošní konzultační den „Problémy toxoplasmózy“ proběhl formou jednodenní konference 13.12.2006 ve velké posluchárně SZÚ. Organizátorem a koordinátorem akce byl RNDr. Petr Kodym, CSc., vedoucí NRL pro toxoplasmózu CEM SZÚ. Hlavním tématem letošního konzultačního dne byla toxoplasmóza u HIV pozitivních pacientů, ale tradičně zazněly i další příspěvky z oblasti epidemiologie, imunologie a diagnostické praxe. Celkem bylo předneseno devět odborných přednášek, které vyslechlo přibližně 60 účastníků.
Ve svém úvodním slově ředitel SZÚ MUDr. Jaroslav Volf, Ph.D. hovořil o referenční činnosti v oblasti klinických laboratoří, která je v evropském kontextu chápána poněkud odlišně od toho, jak je koncipována náplň našich národních referenčních laboratoří. V této souvislosti zmínil i možné změny, které by se v budoucnosti mohly negativně dotknout právě NRL pro toxoplasmózu. V emotivní diskuzi pak účastníci jednotně kladně hodnotili význam a úlohu NRL pro toxoplasmózu jako vrcholového pracoviště jak pro koordinaci činnosti terénních laboratoří, tak pro spolupráci s kliniky i epidemiology.
První blok přednášek věnovaný problematice infekce toxoplasmózou u HIV pozitivních pacientů zahájila RNDr. M. Brůčková, CSc. Přítomné seznámila s trendy počtu HIV pozitivních osob i s počty případů onemocnění AIDS, které NRL pro AIDS sleduje již 25 let. Příznivou zprávou je, že se počet infikovaných v ČR, na rozdíl od zemí na východ od nás, nijak dramaticky nezvyšuje a že počet přežívajících osob díky účinné léčbě roste. Klinice a léčbě toxoplasmózy, která patří k nejčastějším oportunním infekcím u AIDS pacientů se věnoval MUDr. L. Machala, Ph.D. Upozornil, že onemocnění u HIV pozitivních osob vzniká jako důsledek reaktivace latentní fáze nákazy při poklesu hladiny CD4+ lymfocytů na úroveň 100 – 200/µl. V rámci své prezentace se věnoval případům mozkové toxoplasmózy. Nález na CT a MGI těchto reaktivací se jeví jako mnohočetný a lokalizovaný v přechodu bílé a šedé hmoty mozkové a je doprovázený edémem. Je-li tento nález správně odlišen od lymfomu či abscesu a vhodně léčen, je prognóza velmi příznivá. Pozitivní vliv je přikládán také dlouhodobé primární i sekundární profylaxi. Neléčená mozková toxoplasmóza je naopak často letální. V AIDS centru nemocnice Na Bulovce byla zachycena mozková toxoplasmóza u 4,7 % HIV pozitivních pacientů. Sérologická diagnostika toxoplasmózy hraje i v těchto případech důležitou doplňující roli. O jejím významu hovořil RNDr. P. Kodym, CSc. Upozornil na skutečnost, že téměř 85 % HIV pozitivních pacientů s reaktivovanou toxoplasmózou je schopno tvořit specifické protilátky. Dynamika tvorby protilátek však nebývá výrazná, při reaktivaci dochází zpravidla pouze k mírnému zvýšení, titry se udržují na nižších a středních hodnotách. Podobně reagují HIV pozitivní pacienti v případě sérokonverze, i když jsou zachyceny i případy, charakterizované výraznou dynamikou tvorby protilátek, které odpovídají spíše klasické akutní toxoplasmóze tak, jak ji známe u imunokompetentních osob. V této oblasti zbývá k vyřešení ještě mnoho otazníků.
Druhou část zahájila Mgr. R. Vavřinová. Hovořila o vlivu latentní toxoplasmózy matky na postnatální vývoj dítěte. Upozornila na tendenci matek s anamnestickými titry protilátek děti přenášet a s tím související vyšší porodní hmotnost a výšku dětí. Zdá se, že u těchto dětí je také pomalejší jejich psychomotorický vývoj. Mgr. P. Kolbeková pohovořila o rizikových faktorech nákazy toxoplasmózou. Za hlavní rizika považuje hlavně konzumaci syrového masa, chov koček, králíků a kontakt s půdou. Dále zjistila vyšší počet nakažených jedinců mezi dárci krve a lidmi s krevní skupinou 0. RNDr. K. Fajfrlík prezentoval některé výsledky získané rozborem epidemiologických šetření prováděných od roku 1996 u pacientů s toxoplasmózou v Plzeňském kraji, který je zajímavý prevalencí toxoplasmózy převyšující celostátní průměr. V této souvislosti bylo poukázáno na dlouhodobě přetrvávající nejednotnost a nedůslednost hlášení pozitivních nálezů do EPIDATu. Příspěvky, zabývající se epidemiologií opět rozpoutaly živou diskusi. Její aktéři upozorňovali na nutnost intenzivnější rozšíření preventivních opatření, spočívající především v lepší informovanosti zejména těhotných žen a jejich ošetřujících lékařů. V diskuzi však zazněl, svým způsobem opodstatněný názor, že „není nutné toxoplasmózu hubit“ nebo že „necháme raději přírodu účinkovat“…
V třetím a posledním bloku vystoupila MUDr. Z. Medková, Ph.D. s edukativní přednáškou, ve které shrnula současné poznatky z imunologie toxoplasmózy. Takovéto přednášky z oboru, který se velmi bouřlivě vyvíjí, jsou i na tomto fóru velmi užitečné a měly by být pravidelnou součástí těchto seminářů. Na úplný závěr pak RNDr. A. Valkoun, CSc. shrnul nástrahy spojené s laboratorní diagnostikou akutní toxoplasmózy, zdokumentované na několika kazuistikách.
Tato jednodenní konference byla dobře zorganizována a možná že i díky zavedení padesátikorunového poplatku se zde sešla řada odborníků, nikoliv pouze lovci kreditů. Děkujeme organizátorům za přínosný a příjemně strávený předvánoční den!
Zuzana Hůzová
Věra Tolarová
oddělení parazitologie ZÚ Praha
